Gott ist tot und wir haben ihn getötet

Srpen 2013

Prázdnota

24. srpna 2013 v 23:55 | Greg Freak |  Shit
Jsem zpět mí (ne)milý (ne)čtenáři, pokud tohle někdo bude číst, bude zavalen depresivním zamyšlením na téma "prázdnota"
Život většiny lidí v téhle době, v téhle společnosti je složen prvně ze vzdělávání(většinou brainwashing a škatulkování, potom něco málo informací se do hlavy dostane) a poté z práce, případně ještě z rodiny, ale pak tam zbývá spousta místa-"prázdnota" a tu se lidé snaží vyplnit různými způsoby. Někteří mají zvláštní a jaksi naivní názor, že se má člověk hlavně bavit. Jiní se tvrdošijně ženou za úspěchem-narcisti s pochroumaným egem a sociopati, že se nad tím ani nezamyslí. Někteří mají jakýsi vlastní smysl života a různými aktivitami se rozptylují tak, že nad tím ani nějak nepřemýšlí(sem by jaksi taksi mohli patřit i ti, co jsem zmínil před tím, ale tady to myslím jiným trochu "sluníčkovým" smyslem, btw jak já jim závidim :) ). Někteří se nad tím zamyslí a nenajdou nic a snaží se to zas nějak nesmyslně vyplnit(chlast, párty... za prvý na tohle nemám dostatečnej přísun peněž :) (nezletilost nevadí) sem ještě mladý kuře, který ani na brigádu ještě nemůže, zadruhý i to mi připadá hrožně zoufalý a v podstatě mě to nějak znechucuje, hlavně kontakt s lidma s tim spojenej, kterej já prostě z nějakýho důvodu nedokážu vystát.
A pak jsem tady já (a možná i jiný lidi se tak občas cejtěj), kterej jsem nenašel také nic uspokojivého, vše se mu zdá zbytečné a je strašně demotivovaný a téměř anhedonický. Čas vyplňuje nesmyslnou a v podstatě ani nijak neuspokujující, jen jaksi rozptylující aktivitou(civění do notebooku a nekonečný sledování seriálů, některý viděl snad milionkrát a stejně na to čučí). Někdy mám světlou chvilku, kdy mě to jaksi baví, nemyslim na takovýhle kraviny a tak, ale právěže často ne.
Poslední dobou mě baví snad jen poslouchání písniček....achjo.

Žít v realitě znamená umřít

17. srpna 2013 v 12:36 | Greg Freak |  Shit
(Varování: tento článek může být vysoce inkoherentní a jelikož neobsahuje žádné přímé příklady, tak je to může být ještě více vidět, možná dokonce i autor v tom nemá moc jasno...)
Včera na mě dolehl zas po nějaké době zvláštní "psycho stav", prostě jsem sám na sebe a na okolí nahlížel úplně z jiné perspektivy než normálně. Po divnejch a dlouhejch úvahách a troše rezonérství jsem došel k podivným výsledkům-Zavrhl jsem svoji snahu být víc společenský, je to boj mě proti mě a z toho nemůžu vyjít živý. Kdybych se změnil, stejně bych se pozdějc sám sobě začal hnusit. Realita je na mě až moc nereálná, všichni mají o ní zvláštní iluze a já s tím prostě nemůžu žít, nemůžu sám sobě způsobit něco, co nesnáším, a to brain-washing. Musím prostě jít životem, snažit se udělat to, co chci, ale nesmím sám sebe oklamat. (někomu asi tohle může připadat jako bludné smýšlení, ale možná mám doopravdy pravdu já, snad si přečte zbytek, aby pochopil, jak to myslím =D )
Ohledně hodně věcí jsem prostě cynickej-touha po moci, po uznání, láska...atd. U těhlech tří věcí jsem opravdu zastáncem teorie, že jde jen o sex =D. V podstatě tím jako takovým nepohrdám, ale nelíbí se mi, že to lidi nevidí, že podlíhají iluzím.
Láska je doopravdy věc sexu a taky důvěry, no to musim uznat =D. Třeba takový "dětský lásky" to dopravdy neni pro mě, v tom vážně nevidím pointu-asexuální vztah, kde vrcholem je líbání max. druhá meta, který je jen o různých "luvy duby" věcech( no musel jsem použít fonetickej přepis toho anglického výrazu, protože výraz "úchylně romantický" by vypadal doopravdy divně). No pokud tam jde o tu důvěru, tak možná, ale doopravdy to pro mě není, páč já jaksitaksi nedokážu důvěřovat.
Prostě musim bejt sám sebou, ta touha po společnosti byla jen taková idea, že bych si pak s někým začal rozumět, jenže já neznám nikoho s kým bych si byť jen pravděpodobně dostatečně rozumněl(možná protože jsem divnej nebo tak trochu prozíravej =D ).
No mám takovou "úchylku", že si hodně čtu o různých psychických poruchách, nemocech a taky tak trochu o nerologii apod. Možná tak na mě působí jistá autosugesce.
Vlastně se nechci měnit, protože bych zabil sám sebe, musím se sám se sebou vyrovnat, smířit a taky bych se měl vyrovnat s tím, že lidé jsou zvláštní. Teď jsem si po dlouhé době také zavzpomínal na The Wall na to úžasné dílo, poprvé jsem si ho extrémně oblíbil, když jsem naopak docela silně podporoval svoji asociálnost, schovával se za zeď. Ono doopravdy ta zeď k něčemu je-chrání, a když se jakoby strhne, nemůže se rovnou skočit do proudu, jsou tam šílené ryby, člověk se s tím musí vyrovnat a jaksi bojovat, či se stát šílenou rybou.
(No tak teď překrucuju úžasné dílo, ale dělám to jen abych ukázal pointu, možná jsem šílený a tohle je jen takový blud, nebo se to tak může zdát kvůli podivné formulaci, no asi tak)
Chtěl jsem toho napsat ještě mnohem víc a to, co tady je, trochu jinak, ale nekožu to zatím moc dobře formulovat. Asi sem nějakou dobu nenapíšu, protože mé názory jsou teď těžce formulovatelné a nechci vypadat jako totální cvok. (nebo si to namlouvám a jsem cvok :) )

Elegie za Naději aneb život bez ní

12. srpna 2013 v 19:33 | Greg Freak |  Shit
Další pokus o báseň:

Život jest dobrým lékem,
pro šílenosti podivné,
které zvou se rozumem,
nevinností či pocitem.
Zapal svíce posvátné,
za hrdinku v boji padlou,
tvář má celou vybledlou.
Kam svět jenom dál spěje,
když padla hrdinná Naděje.
Když na hlavu ti serou,
kdo tě bude motivovat?!
Když se zkoušky s tebou rvou,
kdo tě bude podporovat?!
Smutně hledám utišení,
pomocné podepření.
Poraženě skládám zbraně,
bitvu jsme už prohráli.
Zkrvavené širé pláně,
kde nás pak zotročili.
Krutovládu vede monstrum.
Bez smyslu mysl skomírá,
smrdí jak pekelná síra,
východem as suicidum,
to není dobrá vyhlídka.

If you wouldn't mind I would like to blew

8. srpna 2013 v 22:28 | Greg Freak |  Shit
Zdravím mí (ne)milí čtenáři (co si to nalhávám, tohle nikdo číst nebude :P )

Dostal jsem zas k večeru úzkost a divný myšlenky hromadně přicházej. Poslouchaje album Bleach od Nirvany, v názvu vykrádající jeden jejich song a paralyzován divnými myšlenkami a pocity. Začalo to jako obvykle nihilistickými a solipsistickými myšlenkami, ale pak jsem začal něco číst na internetu a zvrhlo se to jinam.
Nemyslim si, že jsem schopnej pocitů k jiný osobě, zaprvý s mojí asociální povahou budu rád pokud bude navázán kontakt natož něco jinýho, zadruhý mí "milovaní" rodiče jsou hyperprotektivní, ale zároveň ke mě docela lhostejný. Říká se, že je kolerace mezi hyperprotektivními rodiči a poruchami schizofrenního spektra, kam mimojiné patří schizoidní porucha osobností, neříkám že ji mám, ale určitý schizoidní prvky mám. Navíc se ani nedivim tý korelaci, vymývání mozků od rodičů v nich vyvolá asociálnost či jim zůstane v hlavě soubor myšlenek, které se nekdy "odpálí" a vyvolají paranoidní reakci vstahující se na vše možné. Jenže právě poslední dobou mi to začíná vadit, něco jako když Pink Floyd měl v mysli ten soud a potom zboural tu zeď. Vim, že The Wall je alegorie, ale podle života Rodgera Waterse. Podle mě pokud u mě či někoho jiného dojde k podobnému zbourání zdi, bude to takový malý nervový zhroucení-člověk bude mít super-nízký sebevědomí, už bude jen zbírat kuráž a nebude muset jít proti své povaze.
Mám čtyři sourozence a rodiče, co mě štvou. V domě mám klid vždy jen na chvíli, přestože jsem z takhle docela velký rodiny, nesnášim, když někdo řve, mluví s někym jinym pár metrů ode mě a já dělám něco, přičemž to ruší, prostě když mě kdokoliv otravuje. To je jeden z důvodů proč si vážim samoty a klidu. Existenciální krize se mnou dost zametla-povaha v podstatě stejná jen psychicky jsem na tom mnohem hůř. Dřív jsem si vymýšlel příbehy do svého vymyšleného světa a to hodně a dost propracované, jenže teď opovrhuju snad všim lidskym snaženim a vše co vymyslím má podivný nihilisticko-anarchistiký obsah( nic nemá cenu, chci svobodu). Nesnášim, že jsem takovej, ale moc si nedokážu představit, že bych byl jinej. Občas si přeju utíct, utíct ode všeho- od lidí, společnosti, povinností, starostí. Někam pryč, kde bych měl klid, živil se co bych našel/ulovil, možná s malim marihuanovym políčkem =D. Jediný, co by mi asi chybělo by byla žena. No prostě holka(a tohle nedokáže nahradit nic, podle toho, co jsem slyšel, možná leda herák =D ). K čemu je společenský postavení?! Možná leda pro několik narcistů s malym sebevědomim, co potřebujou uznání ostatních, aby si nepřipadali tak malý, a taky pro několik sociopatů, co ho zneužívaj k ovládání ostatních.
Proč mám jen vymytý mozek svými rodiči a touhle pitomou společností. Dokážu se racionálně rozhodovat, tak proč mít zábrany.
Někteří idioti považují emoce za nelogické, ale to je jen touhle pitomou předimenzovanou společností, kdy nefunguje taktika uteč/útoč. Radost je asociována s dobrými věcmi (jídlo, pití, sex...) a člověk potom ty věci vyhledává. Hněv/strach odpovídaj uteč/útoč. Smutek je jen že člověk stratil zdroj radosti( nemá jídlo, v dnesní době třeba práci, stratil partnera/ku...). Dřív se lidé chovali podle emocí a doplňovali to úsudkem a chovali asi vcelku rozumně(no je to spekulace, ale dejme tomu, ale třeba u chytřejších zvířat to tak taky je).
Btw hodně písniček na Bleach je podle mě inspirováno úzkostí a docela se to hodí, když nějakou mám. Rozptylovalo mě to, když jsem z toho jak mi tlouklo srdce sotva došel do školy a k těm ostatním obavám jsem se ještě bál, že zkolabuju.

Takovej myšlenkovej trysk, kterej pokud někdo přečte celej, tak bude nejspíš jen podiveně kývat hlavou a říkat si:"To je ale pošuk/kretén!"

Divná báseň

4. srpna 2013 v 8:36 | Greg Freak |  Shit
Generace otroků,
hlásám vám svobodu,
mír a věčnou pohodu.
Oni mě zabijou,
svedou to na nehodu.

Trochu podivná báseň, která mě napadla k tématu týdne.

I think I'm dumb maybe just happy

3. srpna 2013 v 14:21 | Greg Freak |  Shit
Možná že jsem už zblbnul, nebo jsem jen otupělej z těch pochmurnejch nálad atd., ale přestávám myslet tolik negativně a aspoň trochu oceňuju to co dělám(spíš že nic moc nědělám). Možná je to jen jednodenní výkyv nálady, ale mám se dobře. Poslouchám písničky, přemýšlím o světa jaký by mohl být(ale teď už přitom nepociťuju takovou úzkost) a asi konecně dočtu tu knížku od Nietzscheho. Už se prostě necítím tak bezútěšně.
My heart is broke but I have some glue, help me inhale
Tahle písnička je jedna z trochu "měkčích" od Nirvany, ale je moje oblíbená. Btw tu část pod videem jsem napsal na jednu nebo dvě lavice na gymplu, kam chodim =D .

Běhání

1. srpna 2013 v 22:21 | Greg Freak |  Bleed
Dneska jsem šel běhat. No poslouchal jsem v sluchátkách z mobilu L7. Mobil se setrvačností docela v kapse houpal. Vzal jsem to jinou cestou než jsem původně plánoval, abych se vyhnul cestě kolem koupaliště =D, ale jelikož jsem tamtudy nešel už dlouho, neuvědomil jsem si, že to tamtudy nejde. Chtěl jsem běžet k rybníku( největšímu rybníku v kaskádě v týhle p*deli, který se tady občas říká město). Nevim jak ostatním, ale mě připadá běhání jako činnost, která vyžaduje klid a samotu, což když cestou furt potkáváte lidi neni zrovna možné. Pokaždý, když jsem někoho uviděl, v mé hlavě se vynořilo spoustu paranoidních myšlenek, takže z toho běhání nakonec nemám zas tak dobrý pocit. Ikdyž musím uznat, že jsem vybral docela blbou dobu- hodně lidí bylo venku, ale poránu se mi zrovna nechce, na to bych neměl náladu.
ten bubínek, co tam je od 1:50, je úžasnej obzvlášť při běhu =D

Apathy-when motivation strikes for better working conditions

1. srpna 2013 v 14:00 | Greg Freak |  Shit
Tyhle prázdniny mě pomalu ničí. Totálně demotivován sedím celé dny u počítače poslouchám písničky a furt dokola a dokola koukám na (a to je paradoxní vzhledem k mým depkám) na hlavně sitcomy a komedie, sic se u toho nějak nesměju, ale aspoň to trochu zaměstná moji mysl, která zas na jiný věci nemá moc koncentrace, pročítám různé blogy a podivné články na internetu, prostě samá totálně užitečná aktivita. Ani jsem se pořádně nevzmohl nějakou knížku přečíst nebo taky konečně dočíst Tak Pravil Zarathustra o Nietzscheho, co jsem před začátkem prázdnin začal číst. Nebo by aspoň stačilo si trochu uspořádat myšlenky a konečně něco aspoň trochu smysluplného napsat do harddiskového šuplíku mého notebooku, prostě nějak smysluplnějí využít čas, dneska jsem se trochu donutil cvičit, ještě večer chci jít běhat, ale nevím jestli v delším časovém horizontu na to budu mít vůli, vlastně bych se docela překonal, kdybych to udělal dvakrát, natož pravidelně. Prázdniny jsou super v tom, že nemusím do té vymývárny mozků, ale o prázdninách moje nálada klesá a vůle jakbysmet. Škola je vopruz a styk s lidmi mě také zrovna netěší, ale pak si aspoň víc vážím času sám, změna je prostě někdy docela důležitá, docela se mi ale líbili cesty městem se sluchátky na uších, navíc opruz o hodinách mě aspoň donutil kreslit nebo vymýšlet různé hovadiny, ale teď na to vážně nemám náladu. Nevím, co chci. Strašně se netěším na školní rok, to bude monotóní a úzkosti snad ještě horší, ale budu schopnej občas přesmyknout z režimu apatie do aspoň trochu dobrý nálady, teď jen samá anhedonie.
Pokud někdo doopravdy navštíví tento blog, tak chci říct, co znamenají názvy těch rubrik:
Piss-things that pisses me off-věci co mě štvou, kritika, tak trochu vyjádření mých ideí
Shit-craps i shit out of my head-moje myšlenky, pocity (možná sem dám nějakou svou tvorbu, ale to jsou doopravdy craps)
Bleed-experiences i bleed into my blog-moje zážitky(v týhle rubrice toho bude asi nejmíň)
Budu psát barokní češtinou, vulgárně a asi i s gramatickejma chybama jak se mi zlíbí.